Základní principy hospodaření:
Umět hospodařit s penězi a sestavit si dobrý rodinný rozpočet není snadné, ale je to klíč k finanční stabilitě. Základem je mít přehled o příjmech a výdajích. Doporučuje se sepsat si veškeré pravidelné příjmy a všechny výdaje domácnosti, i ty menší, abyste viděli, kam vaše peníze mizí. Jakmile víte, kolik vyděláváte a za co utrácíte, můžete vytvořit měsíční rozpočet. V rozpočtu porovnejte příjmy a výdaje – mohou nastat tři situace:
- Výdaje vyšší než příjmy: v takovém případě s penězi nevycházíte a je nutné okamžitě hledat, kde ubrat.
- Výdaje rovné příjmům: finančně „vyjdete“, ale nic vám nezbývá na úspory.
- Výdaje nižší než příjmy: ideální stav, kdy máte přebytek – ale i tehdy je potřeba s ním dobře naložit, abyste vytvořili rezervu nebo investovali.
V jakékoli z těchto situací se dá něco zlepšit – buď zvýšit příjem (například brigádou či lepší prací), nebo snížit výdaje, případně obojí. Důležité je držet výdaje pod kontrolou a pravidelně rozpočet upravovat podle aktuální situace.
Pravidlo 50/30/20:
Praktickou pomůckou pro sestavení rozpočtu je tzv. pravidlo 50/30/20. Podle finančních odborníků by zhruba 50 % příjmů mělo jít na nezbytné výdaje (bydlení, energie, jídlo, doprava apod.), 30 % příjmů na osobní potřeby a radosti (věci, které nejsou životně nutné, ale dělají nám radost či zvyšují komfort) a 20 % příjmů odkládat stranou jako úspory či rezervu. Toto rozdělení samozřejmě závisí na individuální situaci (např. u nízkých příjmů mohou nezbytné výdaje tvořit více než polovinu příjmů), ale slouží jako orientační vodítko, jak nastavit zdravý poměr výdajů. Pokud zjistíte, že za volitelné věci utrácíte více než 30 %, nebo naopak na spoření vám nezbývá ani 20 %, je vhodné výdaje přehodnotit a pokusit se je omezit. Například lze hledat levnější alternativy (energie, telefonní tarify, pojištění), omezit zbytné nákupy nebo si stanovit nižší částku na zábavu.
Tvorba finanční rezervy:
Jedním z prvních cílů hospodaření by mělo být vytvoření dostatečné finanční rezervy pro nenadálé výdaje nebo výpadek příjmů. Život bez rezervy totiž „připomíná ruskou ruletu“ – pokud se stane něco vážného (např. úraz, ztráta zaměstnání), rodina bez úspor se může snadno ocitnout v hlubokých problémech. Odborníci proto radí mít rezervu alespoň ve výši 3 až 6 měsíčních výdajů domácnosti. Taková částka by měla pokrýt několik měsíců běžného chodu domácnosti, kdybyste dočasně neměli příjem. Rezervu je nejlepší držet na snadno dostupném účtu (např. spořicím), odkud ji lze rychle použít. Teprve pokud máte pokryté nezbytné výdaje a vytvořenou základní rezervu, má smysl přebytečné peníze investovat nebo spořit na konkrétní cíle.
Vyhýbání se zbytečným dluhům:
Důležitou součástí rozumného hospodaření je také opatrnost vůči dluhům. Ne každá půjčka je špatná – např. hypotéka na bydlení může být investicí do budoucna – ale vždy je nutné půjčovat si uvážlivě. Spotřebitelským úvěrům a půjčkám na zbytné věci (dovolené, dárky, elektronika) je lepší se vyhnout, pokud to jde, neboť nesou vysoké úroky a mohou vést k začarovanému kruhu zadlužení. Zásada finančně gramotného člověka je nespotřebovávat víc, než vydělá. Když už si musíte půjčit, dobře si propočítejte, zda zvládnete splácet i v případě nečekaných komplikací, a pečlivě čtěte podmínky úvěru (úrokovou sazbu, RPSN, poplatky, sankce). Například kreditní karta či kontokorent mohou být užitečné nástroje, ale jen pokud dluh na nich splatíte v bezúročném období – jinak se prodraží. Vždy platí, že půjčené peníze nejsou zadarmo – ve finále zaplatíte víc, než kolik jste si půjčili, a rozdíl je cena za půjčení. Proto každou půjčku zvažte: je daný výdaj natolik důležitý, že stojí za budoucí splátky? Pokud ne, raději si na něj našetřete.
Praktický tip:
Nastavte si trvalé příkazy nejen na placení účtů, ale i na spoření – ihned po výplatě odešlete určité procento na spořicí účet. Tím „zaplatíte nejdříve sobě“ a snížíte riziko, že peníze utratíte za zbytnosti.